Venkovní teplota i obsazenost budovy. Vědci z ČVUT vyvinuli systém, který z těchto údajů počítá, jak bude potřeba topit. - článek Markéty Šrajbrové v Hospodářských novinách dne 4. 8. 2017 a také na webu iHNed.cz
Vědci z ČVUT přišli na metodu, která za sedm let v jedné z jejich budov ušetřila na nákladech za vytápění 5,6 milionu korun. Na rozdíl od běžných způsobů termoregulace nová metoda hledí do budoucnosti. Matematické propočty berou v potaz předpověď počasí, obsazenost budovy nebo proměnlivou cenu energií.
Vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT Michael Šebek popisuje, že správa dejvické budovy se dříve snažila šetřit tím, že na sobotu a neděli vypínala topení. "Naše metoda ho zdánlivě zbytečně nechávala puštěné i přes víkend. Ukázalo se, že tím šetří hodně peněz, protože se to v pondělí ráno nemusí zase celé roztápět," uvedl Šebek. České články na téma takzvaného prediktivního řízení jsou hojně citované v mezinárodní akademické sféře. Kromě několika dalších budov v okolí Prahy už metodu vyzkoušeli například v Belgii či v knihovně americké univerzity v Berkeley. Postup stojí především na špičkových matematických výpočtech, které provádí speciální software. Jeho včlenění do stávajícího systému vytápění v budově není komplikované. Oproti běžným způsobům termoregulace je ale tato metoda sofistikovanější. "Klasický termostat jen změří aktuální teplotu v místnosti, podívá se na požadovanou teplotu a podle toho začne víc topit, případně ubere. Naše metoda hledí dopředu," říká doktorandka Eva Žáčeková.Ve složitém matematickém výpočtu má své místo venkovní teplota, intenzita slunečního záření a větru, obsazenost budovy i proměnlivá cena energie. Metoda nezohledňuje jen aktuální údaje, ale i hodnoty předpovídané pro příští dva dny. "Vypadá to poměrně naivně, když stejně nevíme, jaká bude budoucnost. S tím si ale metoda poradí tak, že na konci toho složitého výpočtu provede jen jeden krok. Pak na to, co vypočítala, zapomene a začne počítat znovu," popisuje Šebek. Přepočet probíhá každou půlhodinu, aby systém podchytil dlouhodobější jevy. "Pokud budeme například vědět, že bude hodinu zima a pak se zase oteplí, tak si řekneme, že na tu hodinu nemá smysl topit," doplňuje Žáčeková, která pracuje na zdokonalování prediktivního regulátoru.

Právě vyšlo 107. číslo revue Prostor Generace chaosu
Internet vnáší do našich životů nejen nepřeberné množství nových prožitků, ale také nejistotu. Web společnost propojuje, zároveň je horizontem událostí pro hodnoty, informace a vize lidské budoucnosti. 107. číslo revue Prostor se zaměřuje na ty, kteří už online vyrůstali. Téma Generace chaosu v dramaturgii novinářky Hany Biriczové a filmaře Šimona Holého zkoumá vliv internetu na jejich mezilidské vztahy, identitu, sexualitu, politické rozhodování, vzdělávání, vědu, kulturu nebo umění a srovnává je s životními postoji jejich starších sourozenců či rodičů. Internetový bavič Luděk Staněk, novinářka Helena Zikmundová, youtuber Kovy, pornoherečka Lady Dee, politik Dominik Feri, profesor kybernetiky Michal Šebek, analytik mezinárodních vztahů Petr Boháček,  režisérka Johana Švarcová nebo komentátor David Klimeš  - tyto osobnosti spojuje slovo internet a také nové číslo revue Prostor s názvem Generace chaosu. Autoři čísla jsou: / Radim Bělohrad, Hana Biriczová, Petr Boháček, Martin Buchtík, Dominik Čech, Jakub Čech, Dominik Feri, Linda Flanderová, Pavla Francová, Miloš Gregor, Šimon Holý, Kristýna Hrubanová, Jakub Jansa, Drahomíra Jůzová, Tomáš Klička, David Klimeš, Karel Kovář/Kovy, Tereza Krobová, Milada Mašinová, Johuš Matuš, Marína Mlkvá, Max Niedoba, Johana Novotná, Jana Patočková, Marie Pochobradská, Juliána Silvie Slivoňová, Hana Slívová, Luděk Staněk, Michael Šebek, Johana Švarcová, Ondřej Trhoň, Anna Vodrážková, Von Roháč, Jonáš Zbořil, Helena Zikmundová

Včerejší křest 107. čísla revue Prostor nazvaného Generace chaosu byl úžasný, inspirující a zábavný večer. Byl jsem patronem a napsal malý příspěvek.
Tolik zajímavých a různorodých lidí na jednom místě jsem už dlouho nepotkal. Moc mne bavilo setkání s mladými novinářkami a režiséry, dramaturgyněmi a básníky, výtvarnicemi a rozhlasáky, dokumentaristkami a Youtubery, spisovatelkami a DJi a zajímavými lidmi dalších profesí - dokonce i s pornoherečkou. 
Večírek Generace chaosu - pořádala Hybernská ožívá a revue Prostor 27. června 2017 v 19:30–1:00v Hybernské 4, 110 00 Praha 1, Česká Republika

„Uprchlická krize je zanedbatelná ve srovnání se změnami, které způsobí rozvoj technologií,“ říká technooptimista Šebek - Textové zpracování rozhovoru na webu Radia Wave, 21. června 2017 v 15:00
„Čeká nás další renesance,“ tvrdí profesor Michael Šebek, který věří, že strach z technologií je zbytečný. „V dějinách to vždy dobře dopadlo. Lidé už nebudou muset dělat práci, která je nebaví. Budou si moci najít zajímavější a mít čas na důležitější věci,“ předpovídá blízkou budoucnost, které říká renesance 2.0.

Co nám přinese robotizace? Beseda v Besedě 26. června 2017
Přijďte do Malostranské besedy debatovat s Pavlem Svobodou, Tomášem Prouzou a Michaelem Šebkem o tom, co všechno nám přinese robotizace. A užít si trochu jazzu…

Rozhovor na Radio Wave v pořadu On Air s Petrem Bouškou o eseji v Revue Prostor na 22. 6. 2017,15:00-15:30
"Svět se zdá být na pokraji chaosu. Všechno se mění, stále rychleji a jen tak nepřestane. Odpor je marný! Přestaňte naříkat a zvykněte si na to," píše v eseji v novém čísle Revue Prostor profesor technické kybernetiky Michael Šebek. O své eseji a práci přijde pohovořit do odpoledního On Airu. Moderuje Petr Bouška.

Rozhovor pro TV Novinky.cz na Robosouteži pro základní školy v rámci pořadu Na ČVUT se utkali roboti z lega pátek 28. dubna 2017, 14:00
Podle Michaela Šebka je dobré, když děti získávají základní znalosti a zároveň si hrají. „Hlavní je hrát si, být tvořivý, ta fakta se naučí vždycky,“ poznamenal.

Speciální sekce o CIIRC, Scientific American, české vydání, duben 2017, s 32
„Výzkum nové generace systémů schopných interagovat s fyzikálním světem a rozšiřovat jeho možnosti pomocí výpočtů, komunikace a řízení je klíčovým faktorem umožňujícím budoucí technologický vývoj. Komplexní systémy a systémy systémů, které interagují navzájem i s lidmi novými způsoby, povedou k internetu věcí. Oddělení se zabývá výzkumem a tvorbou nových rámců, algoritmů, metod a nástrojů k uspokojení požadavků na vysokou spolehlivost a bezpečnost pro heterogenní spolupracující komponenty, které interagují prostřednictvím komplexního propojeného fyzikálního prostředí řízeného ve mnoha prostorových a časových měřítcích.“

Článek Martina Rychlíka Vědci jako migrující nomádi v Lidových novinách z  27.5.207 na s. 26
"Věda je mezinárodní a vědci migrují po světě a střádají zaměstnání na různých univerzitách v různých zemích.“ Velmi potřebný článek v naší zemi, kde ještě mnozí - i mnozí vysoce postavení, a téměř všichni školní senátoři – tvrdí, že vědec nejen že nemusí pracovat v mnoha různých zemích světa, ale že dokonce ani nesmí, neboť „naše věda je věda česká.“ Že dokonce má český vědec pracovat česky. Že má být hlavně „náš“ než „vědec.“ Autor zmiňuje naší katedru a cituje MŠ: Od nás opravdu musí každý po doktorátu pryč. A pokud se někdy chce vrátit, musí nejprve být několik let postdokem na dobré světové škole. Naopak postdoky s doktoráty z ciziny přijímáme rádi. A pokud se osvědčí, stávají se u nás asistenty. Další podrobnosti o cizincích na naší katedře v Martinově článku ;)

Netěší mne uzavřenost a zápecnictví - rozhovor pro časopis Pražská technika, 2/2016, s.10-11
"Od začátku jsem ze světa věděl, jak má špičková katedra vypadat. Nevěděl jsem ale, jak ji rychle ve všem změnit, a to v prostředí změnám nepříznivém. Příklad k napodobení v okolí nebyl. Už existující dobrá pracoviště vznikala spíš na zelené louce. U starších kolegů a nadřízených jsem radu ani podporu nenašel – vlastně mohu být rád, že mi ve změnách nebránili. Po letech pokusů a omylů je mi jasné, že základem úspěchu je neustálá a důsledná personální práce. Bez ní to prostě nejde! Je nutné vyhledávat talenty, nekompromisně vybírat na vstupu, vymezovat a vysvětlovat cíle a úkoly, vychovávat, kontrolovat i pomáhat, férově hodnotit, určit dlouhodobá pravidla a důsledně je dodržovat. Někdy jsou nutné i kroky nepopulární, od upozornění na chyby až po nutnou výměnu zaměstnanců. Ostatně inženýrovi nesdílejícímu akademické hodnoty je lépe ve firmě než ve škole. Akademická kariéra má proto etapy a prahy: Každý PhD musí po obhajobě do světa na postdoka – pro inspiraci, rozhled a další osobní rozvoj. Ne každý postdok může být asistentem. Ne každý asistent se může stát docentem. V tom případě ale musí rychle odejít, aby se ještě včas uchytil někde jinde. Propouštět asistenta bez habilitace ve čtyřiceti je kruté a zbytečné - k tomu mělo dojít mnohem dřív. Tomu všemu se dobrý vedoucí nevyhne, chce-li své pracoviště výrazně zlepšit.
Po letech tvrdé práce máme na katedře opravdu tvůrčí atmosféru a skvělý kolektiv spokojených aktivních lidí. Soutěživost a spolupráce se vyvažují. Každý zkoumá i učí. Každý dělá další pro katedru prospěšné věci. Opozice není, vždyť všichni sdílejí stejné cíle a hodnoty. Kritika je běžná a každý ji musí unést - a hlavně já. Vždy musí zvítězit nejlepší nápad či názor. Tvůrčí atmosféra k nám přitahuje i lidi z jiných oborů."

Hovory s profesory – Robotická, digitální variabilní a budoucnost. Rozhovor se Zdenkem Fialou pro Literární noviny 6/2016 – příloha Věda, technika, civilizace
„Omezení vlastní tvořivostí a chytrostí to je ten největší nepřítel vědy, říká profesor Michel Šebek.“

ČVUT chce předběhnout automobilky, vymýšlí nový systém dopravy - článek Marie Vladykové a rozhovor s Zuzanou Hodkovou na Seznam.cz v neděli 6. 11. 2016 
"O samořídící auta se zajímá i profesor Michael Šebek z Katedry řídicí techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT, s představivostí jde ale mnohem dál. Auto bez řidiče je podle něj už ryze průmyslové téma, inženýrům z automobilek se splnil sen - zbavili stroj nejslabšího článku, řidiče. "My ale musíme být o deset až dvacet let dopředu, abychom pak těm firmám nabídli něco, čím se ony ještě nezabývají - a to je kolona aut, tzn. ne jedno, ale několik aut bez řidiče jedoucích za sebou - můžete si to představit třeba jako vlak, který jede po dálnici," popisuje projekt katedry."

Brzdou změn je sama akademická obec - rozhovor s Martinem Rychlíkem pro Lidové noviny, sobota 27.2.2016
„Brzdou změn je sama akademická obec“ říká kritik českého vysokého školství Michael Šebek, který nedávno získal Cenu Wernera von Siemense pro nejlepšího pedagoga. Celý článek.