Automobilky se zbavily nejslabšího článku, řidiče. Nyní je potřeba přijít na to, jak budou auta po silnicích jezdit hromadně.

Michael Šebek o nejnovějším výzkumu na ČVUT.

Článek

Moderní auta jsou čím dál inteligentnější a samostatnější, což by mělo vést nejen k menšímu počtu nehod, ale i k tomu, aby se z původně sci-fi konceptu auta bez řidiče stala v blízké budoucnosti úplná samozřejmost.

O samořídící auta se zajímá i profesor Michael Šebek z Katedry řídicí techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT, s představivostí jde ale mnohem dál. Auto bez řidiče je podle něj už ryze průmyslové téma, inženýrům z automobilek se splnil sen - zbavili stroj nejslabšího článku, řidiče. "My ale musíme být o deset až dvacet let dopředu, abychom pak těm firmám nabídli něco, čím se ony ještě nezabývají - a to je kolona aut, tzn. ne jedno, ale několik aut bez řidiče jedoucích za sebou - můžete si to představit třeba jako vlak, který jede po dálnici," popisuje projekt katedry.

Princip kolony je podle Šebkových slov ještě v zárodku, jisté ale podle něj je, že čím blíže k sobě auta pojedou, tím bezpečnější taková kolona bude. Kolem projektu je stále mnoho nevyjasněných věcí, času má ale Šebek a jeho spolupracovníci stále dost - automobilky totiž projekt začne zajímat zhruba za deset až dvacet let.

Michael Šebek o robotice, umělé inteligenci a tom, na čem pracuje Katedra řídicí techniky ČVUT.

Výhodou by podle Šebka bylo i rapidní zvýšení průchodnosti dálnic. "Pokud by se podařilo uřídit automaticky kolonu o deseti autech, tak se průchodnost dálnice třeba z Prahy do Brna zvýší asi třikrát, čtyřikrát," vypočítává Šebek. Pokud by kolona aut mohla mít dvacet až třicet aut, zvýšila by se podle něj průchodnost až desetkrát. "Představte si, že by desetkrát více aut za den projelo mezi Prahou a Brnem. A bezpečněji."